V Praze sídlí pobočka společnosti, jež vysílá své Lovce na obranu obyvatelstva před monstry.
Tajemný Azyl brání nevědomé a neznalé lidstvo před bestiemi, ale i před těmi, kdo nadpřirozeno využívají k vlastním sobeckým účelům.
Lovci Azylu jsou mezi monstry a duchy značně obávaní. Jsou to stopaři i exorcisté, soudci i kati. Nevinná monstra se jich ale bát nemusí. Loví jen ty, kteří nadpřirozenu škodí, nebo využívají monstra k páchání zla a bezpráví.
Ostatně o dvou bratrech, Benediktovi a Teodorovi, jsem se rozepsala už dříve v recenzi na první díl této volné série, Zákon Azylu. Knížky jsou samostatně čitelné, takže můžete některé vypustit, ale proč byste to dělali, když jsou tak boží? V tomtéž textu jsme se mohli dočíst, proč Azylu slouží nebo pomáhají některé bytosti, jež by se ho přitom měly obávat.
Bohužel se občas stane, že střet s monstrem nějaký Lovec šeredně odnese. Práce je to nebezpečná, nehody se stávají. A pak vám nepomůžou ani přátelé z řad nadpřirozených bytostí.
Použij cokoliv, co funguje, a přežij!
V druhém díle série s názvem Čepel Azylu vyšetřuje Teodorův brácha Benedikt zmizení ducha a vraždu exorcisty. Pátrání ho zavede do slunného Španělska, kde se s golemkou Yissl a španělskou temperamentní učednicí Mireyou střetnou s nejedním nepřítelem.
No, a protože brácha bráchu v průšvihu nenechá, přidá se k nim Teodor, jemuž závěrečný střet se španělskou příšerkou rozhodil nejen sandál, ale celou vnitřní rovnováhu… A že pokud se nehodí do vnitřního klidu hodného kung-fu pandy, skončí to velice ošklivě, a pravděpodobně také po zásluze krvavě.
Všude je spektrální chleba o dvou kůrkách.
Určité řešení by bylo, jen kvůli němu musí vyrazit do delty Mekongu, kde pavoučí démonky a hadovité nágy dávají dobrou noc. Jedny jsou pěkné bestie, ty druhé… Mohou rozpoutat válku. A protože se, jako ostatně vždycky, všechno spolehlivě pokazí, nebude návrat k vnitřní rovnováze jednoduchý. Ještě že má Teodor spolehlivého bráchu s ochočeným ektoplazmatickým kámošem.
V doprovodu šikovné golemky a vietnamské léčitelky se tedy Teodor s Benediktem vydávají do hlubin vražedné džungle. Řeší všelijaké případy, pomáhají bytostem z masa i kostí, ale i těm nehmotným. A u toho nesmí zapomenout zachránit Teodorovi krk, protože když jim to bude trvat příliš dlouho, tenhle Lovec se zblázní a zbarví svět krví. Nebo alespoň ten malý kousek, který obsahuje všechny jemu drahé.
Zajímavé je, že na to, jak strašně na jeho záchranu spěchají, se vždycky najde důvod, proč zachránit ještě jednu bytost, uhnout z cesty o krůček vedle… Trošku mi to připomínalo Geraltovu herní cestu za záchranou Ciri. (Nezahrajeme si Gwent?)
Pět balení vonných tyčinek, dvakrát posvátný olej, čtyřikrát mrtvá panna…
Svět Azylu má své kouzlo. Nespočívá jen v detailech a propracované mytologii, ale také v černém a škodolibém humoru. Slovní přestřelky vycházejí leckdy z takové té lehké hysterie, když si uvědomujete, že váš dům hoří, tamhle prasklo potrubí hned u zásuvky a zpoza stolu na vás prstíčkem kýve Smrtka.
Fakt ráda se do něj vracím, i když jeho hrdinové trpí, lidem v jejich okolí se dějí hnusňoučké věcičky a sem tam někdo umře. Protože autorka nad zápletkami a rituály přemýšlela a v jejích knížkách se nic neděje bezúčelně.
Není to Hra o trůny, kde na každé stránce zdechne pět postav. Nejsou to Lovci monster, aby se hlavní hrdina postavil prastarému s drsnou hláškou v zubech. Svět Azylu je uvěřitelná cynická bestie plná laskavých postav s dobrým srdcem (za což bývají po zásluze potrestány).
Autorka svým hrdinům rozhodně nic neulehčuje, takže když k něčemu potřebujete magii, nestačí jen zarecitovat zaříkání s ležérností Eso Rimmera. Kdepak, tady člověk potřebuje roky praxe a ideálně učebnici alchymie. A i když uděláte všechno správně, stačí chvilka nepozornosti, aby vám to všechno bylo (v lepším případě) k ničemu.
Šepot bambusu a zahrada smrti
Lucka Lukačovičová se netají svou láskou k cestování a legendám. Z každého místa si přinese střípky bájí a mýtů, které promítá do svých textů. A ve Vietnamu se jí očividně líbilo, protože v Chrámu Azylu s nadšením popisuje všelijaké příšerky (jako třeba upíří žabičky), čarokrásnou přírodu (která se vás bude snažit zabít, ale to už je riziko povolání) a systém chrámových škol (kde se politikaří úplně stejně jako u nás).
Čtenáře zavede do neprostupné džungle, domorodé vesnice i do trosek hotelu s výrazným geniem loci a duchy, kteří mají co říct (a také to dost hlasitě většinou řeknou). Zároveň vysvětluje, jak se k takovým duchům chovat, aby vám odpověděli na otázku a třebas i pomohli.
A z množství nadpřirozených bytostí jsem byla nadšená. Třeba se některý z dalších dílů bude odehrávat v Japonsku, tam jsou potvůrky ještě obskurnější. Prozatím máte slíbené Finsko, tak uvidíme😊
Objektivita došla, pardon
Samozřejmě si uvědomuji, že bych neměla jen chválit. Měla bych vypíchnout, co se mi na knížce nelíbilo. Na čem by se autorka mohla zlepšit. Upřímně… Chrám Azylu jsem vdechla na jeden zátah. Trvalo mi to asi dvě hodiny. Už dlouho mě žádná knížka takhle nechytla. Takže se omlouvám.
Mě svět Azylu prostě baví.
Shrneme si to, ano? První díl měl Prahu, ohnivá strašidla, golema trochu jinak a bezva ducha Gabriela. Jupí! V druhém díle bylo Španělsko, exorcismus, detektivní zápletka a perfektní znalost historie. Dvakrát jupí! A ve třetím díle mám Vietnam, asijskou mytologii, společenstvo nág (nágy, lamie a jiné hadice prostě žeru) a odkazy na vnitřní klid, jak vystřižený z klasického animáku. Banzai a třikrát sláva.
Takže jestli mám něco vyčítat, tak jedině takhle: Je to příšerně krátké, každý díl jsem měla přečtený za jeden večer. Sem tam mě deptala drobná klišé. Jako třeba rozdělit skupinu na dvojice baba-chlap a vydat se do neznáma. A zlouna jsem také odhadla o něco dříve, než ho autorka odhalila. Ale… To jsou fakt drobnůstky.
Chrám Azylu je samostatným příběhem z propracovaného světa, do kterého se vždy budu ráda vracet. A pokud čtenáři a nakladatelství dají, párkrát se mi to nejspíš ještě poštěstí. Protože dokud budou náš svět ohrožovat monstra, budou tady i Lovci. A kdo ví, třeba se jejich další příběh odehraje přímo za vašimi humny.
Lucie Lukačovičová: Chrám Azylu
Vydal: Nakladatelství Epocha, 2024
Obálka: Jana Maffet Šouflová
Počet stran: 320 / brožovaná vazba
Cena: 349 kč
