Cyclades: Legendární Edice vás zavede do nelítostného boje o řecké ostrovy, kde o osudu rozhodují bohové, hrdinové i monstra.
Vítejte na Kykladách! Na plážovou dovolenou a západ slunce na Santorini si ovšem nechte zajít chuť, protože blankytné moře a písečné pláže jsou dějištěm nelítostného zápolení o nadvládu nad tímto řeckým souostrovím.
Do průběhu bojů zasahují nejen vojáci a lodě, ale také antičtí bohové, hrdinové jako Iáson či Odysseus, a dokonce i mýtická monstra.
Co to, že bychom se propadli v čase? Ne, nemyslím do starověku, pouze do roku 2009, kdy Bruno Cathala a Ludovic Maublanc vydali hru Cyclades, jež si získala srdce mnoha hráčů.
Ale ne, jsme stále v roce 2025, ovšem naše doba přeje různým monumentálním, ultimátním či deluxe edicím starších her. A tak se pod titulem Cyclades: Legendární Edice dočkala nového vydání i tato oblíbená area control hra.
Nová edice slibuje přinést hráčům to nejlepší z původní hry a jejích rozšíření, a nadto i vyladění pravidel pro nejlepší herní zážitek. To nejsou malé ambice, podívejme se tedy blíže, jaký obsah a zážitek nabízí objemná krabice, již českým hráčům přináší vydavatelství Tlama Games.
V krabici a na stole
Krabice skutečně lehce přesahuje nejklasičtější deskovkové rozměry a již potěžkání napoví, že ne jen tak pro nic za nic. Komponenty pro až 6 hráčů, 10 desek modulární mapy, centrální deska, žetony, karty… je toho hodně, a tak potěší, že pro zpřehlednění uložení je k dispozici papírový insert. Nevyřeší všechny vaše problémy, ale rozhodně pomůže.
Potěšující je, že vzhledem k množství materiálu je příprava partie docela jednoduchá. Žádné velké třídění či aranžování, vážně to odsýpá. Snad jen na začátku budete chvíli bezradně otáčet úžasné mapové desky, které vypadají, že z nich v žádném případě nemůže jít sestavit souvislá mapa, ale jde to!
A i v tomto jistě po chvíli získáte grif (neplést s gryfem, toho ovšem můžete získat pro změnu během partie).
Prostor si na hru vyhraďte větší, třeba z podložky 120×70 cm jsme beznadějně přetékali. Rozložená hra ovšem vypadá dle mého skutečně impozantně!
Ilustrace jsou oproti původnímu vydání nové (autor Miguel Coimbra ovšem zůstal), do srovnání se pouštět nebudu, omezím se na konstatování, že se mi líbí moc. Také materiálové zpracování vypadá výborně a nemám zde, co bych vytknul.
Nicméně vím, že někteří hráči vnímají kriticky skutečnost, že základní krabice neobsahuje plastové figurky. Vojenské a námořní jednotky jsou představovány figurkami dřevěnými, hrdiny a mýtické tvory pak ztělesňují kartónové „stojánky“.
Zde už jde o otázku osobních preferencí, mně to takhle vůbec nevadí – malování figurek neholduji, takže 3d šedivá figurka pro mne není velkým upgradem oproti placatému, ale barevnému obrázku. Ti náročnější si mohou dokoupit plastové vojáčky a miniatury hrdinů a monster, ale zde už jde o významnou dodatečnou investici.
Jak se to hraje
Cílem hry je dosáhnout dominance nad souostrovím ovládnutím 3 metropolí. Ty ale na začátku na mapě žádné nestojí, celá partie je tak směsí budování a boje o území.
V každé epoše (tak se zde nazývají herní kola) se hráči musí ucházet o přízeň bohů. Na modlitby zapomeňte, řečtí bohové vyžadují cash, takže, řekněme si otevřeně, jde o prachsprostou dražbu.
V nabídce je vždy tolik bohů, kolik je hráčů, a hráči se rozhodují, na kterého boha zacílí a kolik mincí nabídnou. Přebijí-li nabídku konkurenta, musí tento učinit nabídku jinému bohu, a takhle se pokračuje, dokud se nabídky nerozprostřou mezi všechny dostupné bohy.
Bohů je ve hře celkem 6, takže hraje-li méně hráčů, jsou vždy někteří bohové nedostupní. Nabídka po každém kole rotuje, takže jednotliví bohové z ní periodicky mizí a opět se vracejí.
Po konci dražby provádějí hráči akce, ty přitom určuje právě bůh, jehož přízeň získali. Áres umožní získávat vojáky a hýbat s nimi, Poseidon něco podobného v námořní verzi, Athéna vám nabízí filozofy…
Speciálním bohem je Apollón, ten je jako jediný vyňat z rotace, takže je k dispozici v každém kole. Jeho přízeň nic nestojí a naopak vám poskytne peněžní injekci, ale jinak jde v zásadě o hluchý tah, takže výběr Apollóna je synonymem pro „dražbu vzdávám“.
Všichni ostatní bohové vám umožní postavit některou ze 4 budov (chrám, akademie, přístav, pevnost). Ty vám nejen většinou poskytnou nějakou herní výhodu, ale máte-li v určitou chvíli všechny 4 druhy, ihned je odstraníte a místo nich si umístíte metropoli.
Druhým způsobem, jak metropoli postavit, je získat 4 filozofy.
No a pak tu máme mýtické tvory a hrdiny. Ti představují klíčové koření hry, protože dávají různé jedinečné výhody a výjimky z pravidel. Použity ve správnou chvíli, dokážou tyto efekty rozseknout jinak neřešitelné situace a umožní provést nečekané manévry.
Hrdinové mají také schopnost sebeobětování, unikátní velmi silnou akci, při níž ovšem o daného hrdinu přijdete. Sebeobětování některých hrdinů s sebou také nese možnost stavby metropole.
Ale zatímco vy se moříte se stavbou metropole, o kousek dál už si možná někdo brousí zuby na to, aby si výdobytek vašeho úsilí přivlastnil. Ano, tohle je především konfliktní hra, a vítěze se nikdo nebude ptát, jak k těm třem metropolím přišel.
Navíc nejde pouze o metropole, území na ostrovech (a i některé mořské sektory) obsahují symboly rohů hojnosti. Čím více rohů je na vámi ovládaných územích, tím více dostanete na začátku každé epochy peněz. A těmi platíte nejen za přízeň bohů, ale i za některé akce.
No a kdy tedy dojde k boji? Když se se svými vojáky (a případnými hrdiny) pohnete na území, kde jsou jednotky soupeře. Boj je velice jednoduchý, soupeři si sečtou počet svých jednotek s hodnotou hodu kostkou a kdo má víc, ten vyhrál.
Poražený ztrácí jednu jednotku, ale boj může klidně pokračovat, pokud se ani jedna ze stran nestáhne. V tom případě se vše opakuje, a takto až do chvíle, kdy v daném sektoru zůstane pouze jedna ze stran.
Identickým způsobem (pouze s loděmi místo vojáků) probíhají i bitvy na moři.
Pokud na konci některé epochy ovládá alespoň 1 hráč alespoň 3 metropole, případně pokud byl některý hráč zcela vyřazen ze hry (to lze ale jen za specifických podmínek), hra končí vítězstvím majitele nejvyššího počtu metropolí. V případě rovnosti rozhodují zbylé peníze.
Dojmy ze hry
Nejprve si hru jasně klasifikujme: tohle je vysoce konfliktní záležitost se spoustou zákeřností a nenadálých zvratů. Příznivci sluníčkového nerušeného budování zde zkrátka štěstí nenaleznou.
A v tom, o co se hra snaží, se jí daří velmi dobře. Dražba funguje skvěle a v určitých chvílích je právě ona tím kolbištěm, kde se rozhodnou velké věci. Nezáleží přitom jen na tom, kterého boha vydražíte, ale i za kolik, protože abyste dostupné akce patřičně vytěžili, k tomu budete opět potřebovat peníze.
Některé karty tvorů či hrdinů přinášejí efekty, které lze vnímat jako velmi silné. Ale nevnímám to jako nevyváženost zasluhující kritiku, spíše to zapadá do ducha hry. Tyto efekty jsou zároveň více závislé na situaci.
Když se vám podaří vytasit je (a případně nakombinovat) v tu správnou chvíli, výsledkem může být opravdu monstrózní tah, po kterém budou soupeři jen zhluboka dýchat.
Zde bych ovšem podotkl, že pro plný zážitek je dobré mít už nějaký přehled o tom, jaké výhody různí tvorové a hrdinové nabízejí. To nebude trvat dlouho, počet tvorů ani hrdinů není vysoký, takže už v druhé partii budete mít celkem představu.
A také už se snad sžijete s řadou minipravidel, kvůli kterým budete na začátku asi docela často listovat pravidlovým sešitem (ne vše navíc najdete tam, kde byste to nejvíce potřebovali).
Na poměry dospělých deskovek jsou Cyclades pravidlově jednoduchou hrou, nicméně obsahují množství ne úplně intuitivních detailů (například které akce či efekty lze aplikovat v tahu opakovaně a které pouze jednou), jež vás ze začátku mohou potrápit.
Oproti původnímu vydání byla pravidla Legendární Edice upravena tak, že dochází k intenzivnější stavbě. Tento posun se mi líbí, hra se díky tomu stále ubírá kupředu a objevují se nové možnosti.
Spolu s pravidlem, že při ztrátě metropole získáváte jako útěchu nějaký bonus, to vytváří atmosféru, kdy je pro hráče snazší hodit za hlavu utrpěné ztráty a soustředit se naopak na nové příležitosti.
Pravidla hry brání úplnému předčasnému vyřazení hráče ze hry, ale že nebudete za otloukánka, to vám samozřejmě nikdo nezaručí. Spíše ale čekejte hru s dynamickými zvraty, kde si každý užije svých 5 minut slávy, než jeho loďstvo smete kraken a do jeho metropole na křídlech pegasa přiletí nepřátelští vojáci.
Zastavit se musím u počtu hráčů, základní údaj 2-6 je třeba vysvětlit. Hra nejvíce vynikne ve hře 4-5 hráčů, to je přirozený mód, na který je stavěná. Ve 3 hráčích už poněkud padá řemen, každý bůh zmizí z nabídky hned na 3 epochy, což hru již znatelně omezuje.
Ve dvou by to takhle vůbec nemohlo fungovat, takže ve 2 hráčích hrajete podle pravidel týmové hry pro 4 hráče a ovládáte 2 frakce. To je zcela funkční varianta a otevírá vám nové kombinační možnosti, nicméně se to samozřejmě snoubí se zvýšenou komplexitou.
Hru ve dvoučlenných týmech si můžete pak užít ve 4 nebo 6 hráčích, pro 6 hráčů je týmový mód jedinou volbou.
O znovuhratelnost se starají modulární dílky mapy, své Kyklady si můžete sestavit opravdu obrovským množstvím způsobů. Co se zpracování týká, mohu hru pochválit nejen po vizuální, ale i funkční stránce, s výjimkou jednoho těžko obtížně pochopitelného nedostatku: chybí zde mince v jiné hodnotě než 1, což ve chvíli, kdy disponujete obnosem třeba 15 i více mincí, je poněkud otravné.
S nezkušenými nebo pomalejšími hráči se může hra nepříjemně natáhnout, údaj 60-90 minut vnímám spíše jako optimistický, ale záleží na průběhu konkrétní partie – jak už to bývá u her bez stanoveného počtu kol.
Nemusíte se však bát, že by se hra natahovala donekonečna, počet metropolí na mapě může pouze růst, a v určitou chvíli tý kýžené tři někdo uchvátí.
Ve vyšších počtech hráčů se také může stát, že si na tah občas počkáte. Ale nuda vám nehrozí, sledovat veškeré dění je zde nutnost, navíc často jste do toho dění nedobrovolně zataženi.
Závěr
Máte-li skupinku fajn přátel, od kterých nečekáte nic dobrého, mohou pro vás Cyclades: Legendární Edice být skvělou volbou. Na trpělivé budování se zde nehraje, tahle deskovka přeje těm, kdo jsou v každém momentu připraveni reagovat na nově vzniklu situaci.
Takto nastaveným hráčům se zde nabízí vzrušující zážitek plný napínavých momentů, dramatických zvratů a fenomenálních podlostí. To vše ve vizuálně působivém balení a v kulisách široce oblíbených starých řeckých bájí a pověstí.
Hru si můžete užít i jako duel, ale do své plné krásy rozkvete ve 4 nebo 5 hráčích. Ti by si na partii měli pro jistotu vyhradit více než udávaných 60-90 minut (a mít po ruce nějakou kratší hru, kdyby nakonec čas zbyl).
Příznivcům konfliktních her a bojů o územní nadvládu mohu tuto evoluci léty prověřené klasiky srdečně doporučit.
Cyclades: Legendární Edice
Vydavatelství: Tlama Games
Autoři: Bruno Cathala, Ludovic Maublanc
Ilustrace: Miguel Coimbra
Překlad: Adam Bednář
Počet hráčů: 2-6
Věk: 14+ (zvládnou jistě i o něco mladší)
Herní doba: 60-90 min (počítal bych raději více)
