Skupina přeživších se v zombie apokalypse musí rvát o každý získaný náboj, konzervu či láhev s vodou. Každičká výprava mimo hradby bezpečného ukrytu je může stát život. Ale kdo by seděl za bezpečnou hradbou, když může popadnout pořádnou zbraň a jít si to s těmi žrouty mozků pěkně vyřídit.
Příchodem dnešní recenzované hry jsem se trošku vrátil do roku 2008, kdy vyšel první díl slavné série Left 4 Dead. Hra si získala neskutečnou popularitu a utříbila žánr kooperativní střílečky. Do dnes si pamatuji na stovky hodin strávených ve hře neustálým zápolením s hromadami zombíků.
Při tom hra nabízela jen pár map, a i přes to, že se vlastně všechno udávalo stále a stále dokola bez nějakých rozličností, se i tak jednalo o neskutečnou zábavu. Ještě v režimu PvP, kde se skupina hráčů chopila silnějších mutantů, začala ta pořádná zábava.
O rok později přišel druhý díl, který byl neméně dobrý, a nabídl zbraně na blízko, nové mutanty, postavy (které sice nebyly tak dobré), a hlavně větší variabilitu map. V prvním díle byla jedna mapa jako jeden útěk z nebezpečí, zatímco ve druhém díle bylo vše příběhově propojeno do jednoho většího úniku.
V Back 4 Blood je tento způsob průchodu zachován, jen ještě opět posunut na vyšší úroveň. Zatím jen prozradím, že to znamená více map, větší propojení, ale trošku chybí pocit úspěšného útěku či dosažení cíle po jednotlivých aktech.
Ale ještě pojďme na chvilku zpátky k Left 4 Dead a studiu, kterého vyvinulo. Oba díly vznikly pod hlavičkou Valve a studio se jmenovalo Valve South. Nicméně po úspěchu služby Steam se společnost Valve vykašlala na tvorbu her a jen ždímá tuhle dojnou krávu.
Tohle kalifornské studio se odtrhlo a pojmenovalo jako Turtle Rock. Jejich první samostatný titul byl nepříliš komerčně úspěšný Evolve. Hra nabídla podobný ráz, jen s větším důrazem na soupeření dvou týmů hráčů. Ale i když to byla ve výsledku velmi dobrá hra, tak si nedokázala udržet hráče jako v případě dvou zombie her.
Naštěstí se vývojáři vrátili ke svým kořenům, nejen co se herního stylu týče, ale i samotného názvu. Díky tomu všichni můžeme tušit, jaká hra se nám tu servíruje a jediná otázka zůstává, jestli to bude fungovat i po těch letech. Z velké části ano, ale bohužel doba výrazně pokročila a s tím i nároky na hry.
Vítejte ve světě oživlých mrtvol
Pokud ke hraní potřebujete příběhovou složku, tak tu zde příliš nenajdete, i když je celý průchod kampaní do nějakého příběhu splácaný, tak princip průchodu je dostat se z bodu A do bodu B, a přitom si nalézt nějaké to lepší vybavení, rozstřílet stovky zombíků a přežít útoky silných mutantů.
Sice do toho budete plnit úkoly typu záchrany obyvatel, zničení hnízd nepřátel, ochrany objektu, získání určitých zásob či překonání nějaké překážky. Ale jinak se hra drží zajetých kolejí a příběh je pouze drobné doplnění.
K dispozici jsou dva režimy, a to kampaň, která je hlavní gró celé hry a režim je zaměřen na soupeření s ostatními hráči s názvem Swarm. Nejdříve se pustíme do kampaně. I když je hra převážně kooperativní, tak celou kampaň lze projít i v sólo hře, kdy ostatní tři hlavní hrdiny budou řídit boti.
Nicméně za tento režim nezískáváte vůbec nic, žádné zásobovací body, ani achievementy. Jediné, k čemu je to možná dobrý, tak k seznámení se s různými mapami, abyste v prvním průchodu s ostatními hráči nebyli za nováčky. A nebo k odemčení startovacích bodů. Díky nim můžete další hry začít z kteréhokoliv aktu a místa.
Kampaň je rozdělena na čtyři akty, kdy má každý akt určitý počet bodů neboli map, které je potřeba projít. Za každý úspěšný bod získávají hráči body zásobování, které slouží k odemykání dalších postav a karet vylepšení. Ze začátku hry jsou k dispozici čtyři postavy, a to dvě ženy a dva muži. Každá postava má svoje unikátní počáteční vybavení.
Třeba Holly využívá basebalovou pálku s ostny a brokovnici. Mom na dálku usměrňuje karabinou a na blízko zasévá strach svojí upilovanou brokovnicí. Walker si udržuje od těla nepřátele útočnou puškou a na kratší vzdálenost využívá svého Glocka. Čtveřici uzavírá Evangelo se svojí mačetou a Uzi samopalem. Druhá čtveřice se odemkne až po celkovém průchodu hrou.
Všechny zbraně a vybavení, jako jsou lékárničky, granáty a podpůrné předměty, si hráči mohou brát, či kupovat dle libosti a jednotlivé postavy je nijak nelimitují. Takže pokud budete chtít hrát za Walkera, ale raději využíváte zbraně na blízko, tak vám nic nebrání si ji následně vyměnit.
To, co každého hráče dělá v pozdější fázi hry unikátním, je jeho balíček vybraných karet. V balíčku může mít každý hráč až 15 karet, každá karta přidává nějakou vlastnost, vybavení či schopnost. Třeba moje oblíbená karta hned do začátku je, že místo úderem pěstí na odehnání nepřátel využijete nůž a tím slabé jedince rovnou zneškodníte.
Na začátku každého kola si hráč může zvolit jednu kartu, kterou aktivuje a postupně se po každém splněném bodu může aktivovat další karta. Některé mají i vliv na ostatní členy týmu. Kromě posilujících karet jsou tu i negativní, které nějakým způsobem ovlivňují průchod danou částí. Třeba že se na celou mapu snese mlha a je hůře vidět, nebo někteří zombíci jsou silnější apod.
Díky tomu je každý průchod hrou trošku jiný, udržuje to hráče neustále v pozoru a nutí měnit si karty dle potřeby. K tomu připočteme slušnou plejádu zbraní, které si rozhodně každý hráč bude chtít vyzkoušet, a máme tu zábavu na desítky až stovky hodin.
Pořádná příprava je základ
Mezi jednotlivými výjezdy trávíte čas v táboře přeživších. V tomto mezičase je možné si sestavit svoji základnu kartiček, odemknout nové, nebo si zajít na střelnici či boxovací pytel. Bohužel interakcí v kempu je hodně málo. Střelnice je fajn a rozhodně doporučuji si na ní zajít a vyzkoušet si všechny dostupné zbraně, jelikož jednotlivé výpravy jsou velmi obtížné.
Boxovací pytel je opravdu jen na efekt a nic nepřináší, ale kdyby bylo těchto interakcí více bylo by to zajímavé odpočinkové místo. Další motivace by mohla být vylepšování tábora, ale tu zde bohužel nenajdeme.
Pomalu přecházíme k druhému hernímu módu. Ten taktéž vychází z Left 4 Dead a i z Evolve. Na jednu stranu se postaví přeživší a na druhou hráči ovládající silné mutanty. Přeživší dostanou trošku času se na jedné z map trošku zabydlet ve smyslu si najít lepší vybavení a vybrat si strategické místo, kde se budou pokoušet přežít útok.
Tým zombíků si mezitím vybere jakého mutanta bude který hráč ovládat. Každý ze tří druhů mutantů má tři poddruhy. Třeba rychlou bestii flusající kyselinu nebo vybuchujícího hromotluka. Jednotlivé strany se střídají a vyhrává ten tým, který přežije ve své roli nejdéle.
Tento mód rozhodně na pár hodin zabaví, ale chybí tady nějaká větší variabilita v prostředí či možnost vystavění obrany. Tohle zápolení s hráči ovládající mutanty hodně chybí v klasické kampani, kde by místo šíleně nastavené posloupnosti obtížnosti více zafungovalo právě soupeření dvou týmů.
Pochválit je třeba i haptickou odezvu u ovladače Dualsense pro Playstation 5, která je zpracována velmi dobře. Není to žádný převrat, nebo to nepatří k tomu topu, co by hráč mohl z next-gen příslušenství vyždímat, ale rozhodně je fajn, že se na tuhle funkci vývojáři úplně nevykašlali. I audiovizuální zpracování a technický stav snese ty největší měřítka.
Back 4 Blood hodně sází na jistotu a oproti původnímu originálu se odehrálo velmi málo změn. Jen je velká škoda, že vývojáři neimplementovali i zápolení dvou týmů do kampaně a větší interakci v táboře přeživších, jinak by bylo závěrečné hodnocení ještě o stupínek vyšší. Jako fanoušek Left 4 Dead jsem ale spokojen a dostal jsem téměř vše, co jsem očekával.
Back 4 Blood
Vývojář: Turtle Rock Studios
Vydavatel: Warner Bros. Interactive Entertainment
Vydavatel v ČR: Cenega Czech
Platformy: Xbox Series X a Series S, PlayStation 4, Xbox One, PlayStation 5, Microsoft Windows
