S ďáblem nejsou žerty a další příběhy nás vrací ke vzpomínkám na Hellboyovy eskapády, když byl ještě agentem Ú.P.V.O. Ty Abeovy jsou tomu totiž v mnoha ohledech podobné.
Abe Sapien má na svém kontě za ta dlouhá léta u Ú.P.V.O. nejednu práci v terénu. Že nejde vždycky o procházku růžovým sadem je zcela jasné a tento výbor tří příběhů, kde Abe vystupuje v roli sólového hráče, to plně dokresluje.
Ať už jde o duchy, posedlé, démony, zombie či bůhvíco, Abe Sapien se s nimi umě vypořádává v mohutné záplavě krve a jiných, mnohem podezřelejších tělních tekutin.
Že život a práce v Ústavu pro paranormální výzkum a obranu není žádný med víme moc dobře už od dob prvních dobrodružství našeho oblíbeného démona s upilovanými rohy. A v průběhu všemožných propletených sérií či minisérii celého „Mignolaversa“ jsme toho byli svědky u mnoha jeho spolupracovníků – ať už se jednalo i Liz Shermanovou, Rogera nebo třeba Johanna Krause.
Jedním z Hellboyových nejvytrvalejších pomocníků a také nejvěrnějších přátel je Abe Sapien, který se dočkává již druhého svazku své sólové série. Zatímco v Dýce z Lipu jsme se dočkali macatého a temného, jednolitého příběhu, tento druhý svazek se nese v duchu kratších komiksových povídek, které sledují Abeovy peripetie v sérii tří, rozsahem decentnějších případů. Jde tedy o formát, který známe důvěrně jak od Hellboye, tak i od dalších příběhů Ú.P.V.O.
A jak už tomu i v těchto příbězích bývá, každého příběhu se zde chápe jiný výtvarník se svým osobitým stylem a výrazem a každý příběh, ačkoliv je střižen dle důvěrně známého mustru, je svým způsobem unikát. První příběh s názvem „Posedlý“ je z rukou výtvarníka Patrica Reynoldse.
Ten spolupracoval i na jiných příbězích s Abem, dále také na některých Hellboyových příbězích a mimo to s Mikem Mignolou pracoval i na sérii Joe Golem, Occult Detective.
Mimo svět Hellboye a dalších jej mohou znát čtenáři sérií Maska, Firefly nebo Aliens. Jeho naturalistický styl a bledé pastelové barvy s výraznou černou linkou vytvářejí expresivní kompozice, které si zachovávají značnou dávku realističnosti. Jistá míra doslovnosti zde skvěle funguje jako hororový prvek, když na scénu přijdou ne zcela přirozené jevy.
V příběhu o utonulém chlapci ze státu Vermont se Abe vypravuje prošetřit hlášení o zjevení ducha. Pro ostříleného operativce Ú.P.V.O. jde v zásadě o banální hlášení, nicméně Abe Sapien se zoufale snaží dostat do akce a vytrhnout se tak z nudné rutiny na úřadě.
Že nepůjde o zdaleka tak nevinné zjevení mihotavého přízraku nad hladinou zřejmě netřeba dodávat. Dočkáme se jak monster, tak požárů i podezřelých malých dětí.
Druhý příběh, „Pohřbený slib“ si vzal na starost dánský komiksový výtvarník Peter Snejbjerg, známý např. pro svou práci v komiksových stájích DC nebo Vertigo, ale také opakovanou spolupráci s Mikem Mignolou, např. na sérii Ú.P.V.O. nebo Humr Johnson.
Jeho jednoduchý, výrazně barevný a „klasický komiksový“ styl možná není tím nejhrozivějším, nicméně když se do hry přidávají temné síly, dokáže jeho jednoduchá kresba předvést značnou dávku morbidity.
A v příběhu z mezinárodních vod, kde kdysi sovětská ponorka přepravovala tajuplnou relikvii k několika obludným výjevům dojde. Mimochodem, v příběhu se mihne i dobře známá démonická dívka Varvara, kterou jsme měli šanci potkat ve fenomenální poválečné sérii Ú.P.V.O.
Třetí příběh, „S ďáblem nejsou žerty“, propůjčil celé knize jméno a je nejdelší a také nejdrsnější. Příběh o pátrání po tajuplném démonologovi a odkazu jeho práce je temný, krvavý a plný tělních tekutin, po jejichž původu lepší nepátrat.
Abeovy peripetie v ponurém venkovském sídle u jezera svým způsobem působí, jako komiksová adaptace nějaké střílečky, kde se potýkáte se stále horšími a odpornějšími monstry. James Harren, výtvarník příběhu (známý např. pro svou sérii Ultramega nebo třeba práci na Conanovi), zde učinil svůj první krůček do Hellboyova univerza a o jeho úspěšnosti svědčí dlouhá řada spoluprací na sérii Ú.P.V.O.: Peklo na zemi.
Harrenova práce s barvami dává vyniknout jak pekelným monstrům, tak mnoha odstínům slizu, ale i přízračným scenériím s trouchnivým dřevem a duchy.
Jako vyvrcholení celé sbírky přináší třetí příběh i nebývalé množství drsných scén a explicitního násilí. V podobné míře jej čtenář zažil naposledy v knize Ú.P.V.O. – Vražedné místo, kde ovšem v podání Guye Davise na mne osobně působily mnohem sugestivněji. Hodnocení však ponechám již na laskavém čtenáři.
Celkově je celá sbírka laděna do polohy tradičního (zlí jazykové by řekli klišovitého či banálního) hororu s detektivními rysy a všemi potřebnými proprietami. Míra nadpřirozena, násilí, a především hrůzných zjevení vyvolávajících brutální konflikty je tak o něco vyšší než v jiných knihách.
Ne vždy se však příběhy a jejich výtvarné zpracování vyrovnají těm nejvýraznějším kusům z Mignolovy dílny. Pravdou ovšem je, že jde o náročný požadavek. Vždyť vedle děl samotného Mignoly nebo třeba Richarda Corbena bledne leckterý pokus o vykreslení atmosféry, či snad dokonce hrůzy.
První svazek této série, Dýka z Lipu, se však těmto výtečným dílům téměř mohl rovnat, a proto se Abe Sapien: S ďáblem nejsou žerty neubrání srovnání se svým předchůdcem. V mnohém vlastně připomíná první svazky série Ú.P.V.O. – přehlídka různých případů rozhodně neurazí, ale zároveň ani nijak neohromí. Obzvláště, nejsme-li v tomto ponurém světě žádnými nováčky.
Abe Sapien: S ďáblem nejsou žerty a další příběhy
Vydal: Nakladatelství Comics Centrum, 2020
Scénář: Mike Mignola a John Arcudi
Kresba: Patric Reynolds, Peter Snejbjerg a James Harren
Překlad: Alexandra Niklíčková
Počet stran: 144 barevných
Cena: 419 Kč
