Abe Sapien nemůže zůstat na ústředí úřadu věčně a je třeba, aby se taky někdy podíval do akce.
Hellboy se toulá bůhvíkde a vyzvednutí jednoho předmětu z potopeného vraku vypadá jako ideální snadný úkol pro terénem nepolíbeného agenta. Co by se totiž na ospalém a zapadlém ostrově Saint-Sébastien, dříve prokletém útočišti malomocných, mohlo asi přihodit?
Píše se rok 1981. Před třemi lety byla v opuštěné dětské nemocnici St. Trinian ve Washingtonu D.C. objevena zapečetěná vodní schránka, která obsahovala podivné humanoidní stvoření. Na přiloženém kousku papíru bylo naškrábáno datum 14. dubna 1865 a nápis „Ichtyo Sapien“. Protože šlo o datum vraždy Abrahama Lincolna, stvoření dostalo přezdívku Abe Sapien, která mu už zůstala.
Abeovy začátky v Úřadu pro paranormální výzkum a obranu byly nelehké – zkraje byl spíše pokusným křečkem, nežli partnerem k diskuzi, či dokonce členem týmu. Jeho domovem a posléze i pracovištěm se Úřad stal především díky Hellboyovi, který ostatně pomohl se zabydlením mnoha dalším agentům.
Doposud však Abe hrál spíše druhé housle a pomáhal Hellboyovi na jiných misích, ale po třech letech profesor Trevor Bruttenholm spolu s vedením Ú.P.V.O. usoudí, že nazrál čas na Abeovu první sólovou misi. Ostatně jde jen vyzvednutí jednoho předmětu z mořského dna, co by se asi tak mohlo pokazit, že?
Dýka z Lipu není zdaleka první knihou, kde se Abe Sapien dostává do centra dění, ale tento uhrančivý příběh z dob jeho začátků je v mnoha ohledech mimořádný. I když se zde nedozvídáme nic zásadního o Abeově minulosti před přeměnou v obojživelného muže, je zde načrtnut jeho portrét coby nesmělého a hloubavého operativce zmítaného pochybami.
Hellboy sám je na časově nespecifikované misi (kterou pokrývá kniha Hellboy: Ztracená armáda; mimochodem první zpracování Hellboye v próze), Liz Shermanová dostala na starost prošetřit, jak se to má v Texasu se znetvořeným dobytkem, a tak je Abe nucen překonat svou nízkou sebedůvěru a vydat se na misi bez svých ostřílených kolegů.
Motiv sebedůvěry a nejistoty je jednou z hlavních nosných linek celého příběhu. Místo citlivého, leč cílevědomého a suverénního Abea, kterého známe z pozdějších příběhů je zde Abe Sapien, který váhá nad každým svým krokem, je sužován vinou a nejistotou a zrovna v této misi je mu tento fakt notně na obtíž.
Abe, spolu s agenty Prattovou a Hamptonem, se má vypravit na maličkatý ostrůvek Saint-Sébastien u západního pobřeží Francie, kde dle deníku nám dobře známého sira Edwarda Greye, měl ztroskotat jistý holandský černokněžník jménem Vrooman.
K jeho likvidaci měl „lovec čarodějnic Jejího Veličenstva“ použít dýku z Lipu, nebo též lipuánskou dýku – mocný magický artefakt nabitý před třemi sty lety tibetskými mnichy hrozivou mocí k zabíjení démonů. Díky objevu Greyova deníku je místo ztroskotání známé a na Abea čeká zdánlivě snadný úkol – lokalizovat vrak, najít a přinést dýku a případně i Vroomanovy ostatky.
Čtenář jistě není ani na chvíli na pochybách, že tato mise nebude tak snadná, jak se zdá a komplikace začínají hned, jak se Abe ponoří do vod u francouzského pobřeží. Historie zdejšího ostrova je totiž značně pohnutá a své jméno nenese nadarmo. Patronem ostrova je svatý Šebestián, jeden ze svatých ochránců před morem.
Ostrov však historicky sužovalo hlavně malomocenství, kvůli kterému pravděpodobně také v minulosti celý lehl popelem. Jak už tomu v příbězích z Hellboyova univerza bývá, stručná svodka o historii na začátku mise se má tendenci různými (často tragickými či ironickými) způsoby hlásit o slovo.
Ostrov se halí do žlutavé mlhy, Abea pronásledují mořské příšery a z vraku na pevninu vychází skupina podivných bytostí – jakýchsi mužíčků popsaných okultními texty. Postupně se ukazuje, že historie ostrova se ubírala trochu jiným směrem, než se dochovalo v historických análech a že čaroděj Vrooman, jehož Edward Grey zlikvidoval, byl mnohem „větší rybou“, než se mohlo zdát. Ať již explicitně, či pouhými narážkami je zde také příběh propleten s Hyperborejským mýtem, který se line všemi svazky sérií jako červená linie.
Hlavní pozornost je však pochopitelně upřena na našeho hrdinu. Nedochází zde k zásadním odhalením, či prozřením, ale jde spíše o horrorový příběh, kde je Abe Sapien stejnou měrou mučen obludami a černokněžnými úklady jako vlastní nejistotou a přízraky z vlastní hlavy. A tak na necelých sto padesáti stranách vidíme postupný vývoj od ustrašeného agenta po mnohem vyzrálejšího jedince.
Hlavní zásluhu na mimořádně tíživé až znepokojivé atmosféře má hlavní výtvarník Jason Shawn Alexander. Toho můžeme znát z desátého svazku Hellboye – Paskřivec a jiné příběhy, kde se zhostil příběhu „Ti, kteří se vydávají v lodích na moře“. Už zde bylo patrné, že Alexanderův styl, oscilující mezi znepokojivým realismem a horrorovým expresionismem, je i v kontextu Hellboyova universa něčím mimořádným.
Teprve zde je však stylu tohoto autora, tvůrce přehršle děl pro Dark Horse i DC Comics, dopřán odpovídající prostor a je patrné, že jeho styl je v určité rovině výrazu blízký Mignolovu manýrismu, ačkoliv si zcela zachovává svou originalitu. Jason Shaw Alexander zkrátka vyniká i mezi tou záplavou fenomenálních výtvarníků, kteří se podíleli či podílí na dílech tohoto universa, což samo o sobě vypovídá o jeho mimořádných kvalitách.
Dýka z Lipu má všechny nezbytné ingredience, aby se stala příběhem, který si zapamatujete i mezi všemi úchvatnými knihami o Hellboyovi a Ú.P.V.O. Dokazuje navíc, že není třeba čtenáře ohromit záplavou podrobností, ani dovysvětlovat různé legendy.
Stačí totiž nahodit tíživou a znepokojivou atmosféru, rozehrát podivné aktéry a úchvatné, leč tíživé obrazy, jako je například torzo svatého Šebestiána, vás budou ještě nějakou dobu doprovázet ať už ve snění či v bdění.
Abe Sapien: Dýka z Lipu
Scénář: Mike Mignola
Kresba: Jason Shawn Alexander
Překlad: Alexandra Niklíčková
Počet stran: 144 barevných
Cena: 419 Kč
