Trápí vás nízký tlak? Tak čtěte dál. Pokud vám je víc jak dvanáct, tahle knížka vám ho spolehlivě zvedne. A bohužel vím, o čem mluvím. Já ji totiž přečetla.
Když před dlouhými šestnácti lety prchali z rozvráceného království Zimy, bylo jich pětadvacet. Dnes jich je osm. Vyděděnci, partyzáni, vojáci… a také jediná naděje podrobeného království.
Šestnáctiletá Meira byla teprve dítě, když nelítostní vojáci Jara její zemi vypálili do základů a tamní obyvatele odvlekli do pracovních táborů. Celý život strávila na útěku, své rodiče nikdy nepoznala. Zato pochopila, jakou sílu může mít chladný kov jejího čakramu. A pokud si je dnes něčím jistá, je to tohle: udělá cokoliv, aby její království získalo svobodu.
Když tedy jednoho dne uprchlíci zjistí, kde je ukrytý magický medailon, v němž se skrývá magická moc zpustošené Zimy, pokusí se ho Meira získat. Vstoupí tak do světa boje o moc, temné magie, ale i dvorských intrik a velkých plesů… a zjistí, že její osud nebyl nikdy v jejích rukou.
Tohle není Erikson…
Vítáme cestující a prosíme, aby se během jízdy připoutali. Tohle je totiž Primorie. Svět, ve kterém pevnou rukou vládne osm mocných království: čtyři Roční období a čtyři takzvaná Střídavá království. Tedy bývalo jich osm – do doby, než rozpínavé Jaro vtrhlo do Zimy a rozvrátilo ji z kořenů. A než si začalo dělat zálusk na další kořist.
Zní to dobře, říkáte si? Nenechte se zmást. To, z čeho by jiný autor vytvořil epickou fantasy jízdu eriksonovských rozměrů (nebo aspoň přiměřeně dobrý příběh, u kterého si nebudete chtít prolít oči kyselinou), není ničím jiným než dalším generickým milostným trojúhelníkem pro dvanáctileté holky. Bohužel.
… a není to ani Skleněný trůn
Nechápejte mě špatně. Na rozdíl od mnoha jiných čtenářů a recenzentů si rozhodně nemyslím, že takzvaná young adult literatura (tedy žánr, který typicky cílí na mladé dívky) musí být nutně špatná. Naopak.
Existují autorky, které young adult rozhodně umí – a není to jen Suzanne Collins a její Hunger Games. Připomeňme i Veroniku Roth a trilogii Divergence, Richelle Mead a obzvlášť její, zatím nedokončenou, sérii Věk X nebo třeba (byť s výhradami) Saru J. Maas a rozrůstající se sérii Skleněný trůn.
Právě s posledně zmiňovanou sérií bývá Sníh nebo popel mladé autorky Sary Raasch často srovnáván. A vlastně se tomu nemůžeme moc divit. Rozvrácená země? Máme. Hrdinka s tajemnou mocí? Jasně. Padouch, který propadl temnotě? Tady. Milostný trojúhelník? Samozřejmě. Znovuzískání ztraceného království? Ano, ano a zase ano.
U těchto vnějších atributů ale veškerá podobnost končí. Už po pár stránkách totiž pochopíte, že Raaschové hrdinka Meira nemá ani tak blízko k Celaeně ze Skleněného trůnu jako spíš k Belle ze série Stmívání.
Hrdinka, kolem které se točí svět
Meira, šestnáctiletá uprchlice a také vypravěčka celého příběhu, je klasická fantasy teenagerka: přehlížená, plná pochybností a, samozřejmě, naprosto neodolatelná. Alespoň tedy pro muže v tom pravém věku. (A že jde o muže s obzvlášť vypracovanými břišními svaly, jak nám autorka neopomene barvitě vylíčit, zřejmě netřeba zdůrazňovat.)
Nejsou to ale jen přitažliví, vypracovaní a zachmuření teenageři, kteří na stránkách Sněhu nebo popela propadají Meiřinu kouzlu. Nezdravě fixovaní na hlavní hrdinku jsou totiž i všichni zúčastnění záporáci.
Ptáte se proč? Správná otázka. Pro případ, že uvažujete o změně kariéry, pro vás má Sara Raasch zaručený návod, jak se stát úspěšným superpadouchem. A to ve čtyřech jednoduchých krocích:
- Zapomeňte na malé cíle. Nic menšího než „ovládnout totálně všechno“ vás neuspokojí.
- Vyhlédněte si co nejzbytečnější šestnáctiletou holku v okolí, a pokud ji zrovna nemůžete zabít, myslete na to, jak rádi byste ji zabili.
- Ďábelsky se pochechtávejte. Kdykoliv se to hodí a občas i tehdy, když se to úplně nehodí. Patří to k dobrému vychování.
- Profit!
Ehm. Tak díky, kluci, a tady máte lízátko.
Příběh: potisící totéž
Ono je to nakonec pochopitelné. I náctileté holky potřebují pocit, že se kolem nich točí vesmír, a Sara Raasch jim ho (prostřednictvím hrdinky, se kterou se mohou ztotožnit) dopřává požehnaně.
Největší problém celé knihy tak nakonec není v hlavní hrdince, ale v příběhu samotném. Fanynky Sary Raasch tím asi nepotěším, ale pravdou je, že kdyby umělá inteligence uměla psát knihy, vypadaly by přesně jako Sníh nebo popel.
Ten využívá nejosvědčenější metody žánru – a to tak, že bezezbytku. Zapomeňte na nečekané zvraty, hrátky se čtenářských očekáváním nebo překvapivá odhalení. Sníh nebo popel se drží (jinými autorkami) prověřených pravidel a servíruje příběh, který už jsme, v různých variantách, četli mnohokrát. Sara Raasch zkrátka vychází z pravidla „proč měnit něco, co funguje“ a zbytečně při vyprávění příběhu neriskuje: ani čtenářskou přízeň, ani vlastní invenci.
Má to ale i své světlé stránky. Pokud totiž zjistíte, že vás příběh nudí, snadno se při čtení zabavíte tipovací soutěží, kterou jsem pracovně nazvala „Co se asi stane na následujících pěti stranách“. Kdykoliv se trefíte, máte nárok na cukříček, hurá! (Ve vašem vlastním zájmu doporučuju nedělat z toho panákovací hru. Moc daleko byste nedočetli.)
Další díly mohou překvapit
Tady je možná namístě vrátit se k už zmiňovanému Skleněnému trůnu, populární young adult sérii, která válcuje americká i česká knihkupectví. Stejně jako původní Skleněný trůn, i Sníh nebo popel je totiž pouze prvním dílem celé série. A stejně jako Skleněný trůn (jehož první díl byl přinejmenším rozpačitý), i Sníh nebo popel může v dalších dílech překvapit. Příjemně. Snad.
České vydání druhého dílu (tentokrát s názvem Led nebo oheň) se plánuje na letošní rok. A kdo ví? Třeba se budeme ještě hodně divit, jak to celé vlastně dopadne.
Sara Raasch: Sníh nebo popel
Vydalo: CooBoo
Počet stran: 296
Cena: 239 Kč
[review]
