Čtvrtek 23. listopadu 2017. Čím je toto datum zvláštní? Sešly se norská a finská spisovatelka ve vzducholodi. Ne, to není začátek vtipu, to byl večer severského podivna v pražské galerii DOX.
V rámci multižánrového festivalu Dny severu, který pořádá Skandinávský dům, do České republiky zavítala norská fantasy spisovatelka Siri Pettersen, autorka trilogie Havraní kruhy, kterou na výletě vzducholodí Gulliver doprovodila finská spisovatelka Laura Linstedt, autorka knihy Oneiron, tlumočnice Lenka Fárová a Petra Štajnerová, herci Barbora Vyskočilová a Martin Severýn, předseda Skandinávského domu a moderátor večera Michal Švec a asi čtyřicítka přihlížejících.
Kde se vzal výraz severské podivno? Ve Finsku se tak po roce 2000 začala označovat literatura, která přestává být dostatečně realistická, vejdou se tak do ní veškeré fantastické žánry. Laura ani Siri se však necítí být představitelkami tohoto proudu. Zatímco Laura se spíše přibližuje francouzskému novému románu, Siri nejenže tento výraz dříve neznala, samu sebe považuje za klasickou autorku fantasy. Nejvíc se pohybuje mezi sobě podobnými, proto označuje za podivné všechny ostatní – zejména ty, kdo píší příběhy se závažným nedostatkem draků (SDD – severe dragon deficiency).
Obě autorky přitom za svou popularitu vděčí především schopným agentkám a také literárním cenám, které jejich díla získala. Oneiron už byl přeložen do 12 jazyků a nyní vzniká jeho anglická verze, aby mohl být představen i americkému publiku. Havraní kruhy jsou populární ve všech severských zemích i u nás, Siri je momentálně asi nejslavnější severskou autorkou fantasy. Přitom právě pro Siri byl její úspěch velkým překvapením, protože fantasy pro mládež se dříve nic podobného nepodařilo. Její fanoušci jsou ale hodně aktivní – nechávají se potetovat motivy z knihy, pletou svetry nebo pojmenovávají své děti po postavách. Fantasy už dříve v Norsku existovalo, ale právě její knihy přišly ve správnou dobu.
Siri od začátku věděla, že chce v knize používat dialekty, mnohá místa jsou nazvána staroseversky. Sama ale tento jazyk neovládá a i v tomto případě jí pomohla náhoda. Často pracuje po kavárnách. Při jedné z návštěv zaslechla rozhovor dvou mužů, z nichž jeden vyprávěl, že píše diplomovou práci o staroseverštině. Siri jen zajiskřily oči, když tento příběh popisovala, ale věrným čtenářům je jistě jasné, co následovalo: s tímto mužem se spřátelila a byl to právě on, kdo jí do ságy Havraních kruhů vytvořil kompletní nový jazyk, ke kterému existuje slovník i gramatika.
Také Oneiron si hraje s jazykem. V příběhu se potkává sedm postav a každá má vlastní způsob vyprávění. Psát všechny jedním stylem by Lauře připadalo nudné, a tak se v knize střídá drama s přednáškou či poezií, čímž vzniká až postmoderní zážitek.
Dalším tématem večera byly jinakost a role ženy. Siri si důležitost těchto témat uvědomila až po vydání prvního dílu, Ódinova dítěte. Hirka je všude cizí, v každém světě je odlišná, nikde není doma. V reálném světě stejně jako v tom jejím existují různé rasy a země, přitom ani tady, ani tam nemůžeme žít a vědět, že někdo trpí. Opakem dobra však není zlo, ale strach a ignorace. Cílem přitom nebylo napsat politicky zabarvenou knihu, Siri prostě psala o věcech, které byly v danou chvíli důležité pro ni.
Obě autorky se shodly na tom, že kauza #metoo zasáhla celý svět. Začala v USA, na sever Evropy se dostala dost nenápadně, ale strhla lavinu. Přitom právě načasování bylo jedním z důležitých prvků, protože podobné příběhy se objevovaly již dříve, jen prostě neměly tentýž efekt. Dnes už jen podezření může způsobit sociální znemožnění či dokonce ztrátu zaměstnání. Laura přidala příběh jiné finské autorky, Sofi Oksanen, která již dříve zveřejnila, že dostala nemravný návrh, ale tehdy jí to bylo ke škodě. Současná lavina by nebyla možná bez sociálních médií.
Temný a chladný závěr večera korunoval dotaz z publika, který se týkal smrti, a druhý, který jistě navnadí všechny fanoušky Havraních kruhů. Siri Pettersen přiznala, že plánuje nezávislé pokračování své fantasy série. Budou v něm vystupovat nové postavy, má se odehrávat na nových místech a bude možné jej číst i bez znalosti první trilogie.
Celou událost doprovázely ukázky z knih obou spisovatelek, jejichž předčítání se ujali mladí čeští herci Barbora Vyskočilová a Martin Severýn a zejména v případě Ódinova dítěte si umím představit, že by se stejná dvojice zhostila i případného audioknižního zpracování, pokud by mělo v českém prostředí vzniknout.
Večer to byl natolik zajímavý, že stálo za to riskovat prochladnutí v profukující a mírně se pohupující dřevěné konstrukci vzducholodi Gulliver. Diváci dostali severskou atmosféru se vším všudy. Když jsem se po dvaceti minutách podívala na hodinky, zjistila jsem, že uplynula více než hodina!
