Drtivou většinou Země ovládají „stříbrohřbetí samci“, starší muži. Když se v civilizaci něco semele – ozbrojené konflikty, nouze, ideologický nátlak, diktatura – situaci odnesou ženy hůř. Znevýhodňuje je sama skutečnost, že jsou ženského rodu. V kritických podmínkách je mohou znásilnit, nutit k prostituci, ohrozit jejich děti…   

Zpověď, která zasáhne

Román The Handmaid´s Tale (1985), občas nepřesně označovaný jako feministická dystopie, byl do češtiny přeložen před deseti lety; vyšel v nakladatelství BB/art. Už tehdy u nás získal řadu příznivců, vydání opakovalo předloni nakladatelství Argo.

Světovou pověst bezmála kultovního díla posílila filmová adaptace (koprodukce USA-Německo 1990), ačkoliv zaostala za literární předlohou. Zájem o knihu znovu – podobně jako v jiných případech – rozvířil úspěšný a vysoce hodnocený televizní seriál, produkovaný společností Hulu.

Přitom jde o vnějškově neatraktivní text. Nějaká ženská s neosobním jménem Fredova (v originále Offred, tedy „patřící Fredovi“, ale také „nabídnutá“ (k oběti)) ich-formou vykládá o svém životě. Nespěchá, přeskakuje v událostech, prodlévá na nedůležitých drobnostech. Podstatná fakta si čtenář postupně vytahuje z čím dál smutnějšího proudu jejích vzpomínek… a je zděšen. Vypravěčka svou výpovědí zoufale bojuje o zdravý rozum i o pouhé bytí.

Přenáší nás do budoucnosti, o kterou není co stát, byť si o ni vydatně koledujeme. USA v čase nepokojů, občanské války, ekologické devastace. Byly odstraněny ikony americké demokracie, prezident, Kongres, Ústava. Moci se chopila armáda, aby nastolila klerofašistickou republiku Gileád. Kdo může, snaží se utéci nebo se zapojit do ilegálního odboje.

Fanatický, despotický režim vytvořil přísnou hierarchii, udržovanou sítí donašečů a tvrdými tresty. Ženy se staly podřízenými občany druhé kategorie, zbaveny práva pracovat (kromě vedení domácnosti, sexuálních služeb či výchovy jiných žen k jejich úkolům), vlastnit majetek, používat peníze, číst.

Podle sociální kategorie, do které byly zařazeny, nosí jednotné jednoduché oblečení. Vede se válka, v zázemí panuje přídělový systém. Ničeho není dostatek; dokonce ani plodnosti. Ovšem vládnoucí vrstva si smí se souhlasem režimu dovolit všechno.

Když temná realita dožene temnější fantazii

Téměř všechny ženy (i mnoho mužů) postihla sterilita v důsledku masivní kontaminace prostředí. Je zřízena instituce „služebnic“, mladých žen schopných počít a donosit dítě. Odívají se do symbolického šarlatu a křídlatých bílých čepců. Na příkaz putují mezi domácnostmi vyvolených, vysoce postavených důstojníků a jejich manželek, aby jim zajistily potomka a vzápětí přešly k dalšímu a dalšímu úvazku… Koloběh znásilnění, těhotenství, porodu a opuštění toho, co právě přivedly na mizerný svět.

Fredova měla původně vlastní identitu, manžela, dceru, zaměstnání, život zpestřený drobnostmi, které my ani nevnímáme jako privilegium či luxus. Manžela jí zastřelili na hranicích při pokusu o emigraci, dcera se nachází kdovíkde. Fredova se změnila v kus masa, dýchající inkubátor, který musí střežit každé své slovo, pohyb, dech.

Balancuje mezi každodenními rizikovými situacemi: některé manželky i vychovatelky si rigorózní ideologii a své výsadní postavení užívají. Fredova touží po kontaktu, citu, přátelství: všechno hrozí potenciálním nebezpečím. Potřebuje přežít kvůli nezvěstné dcerce – musí porozumět svým věznitelům.

Atwoodová sáhla k prvkům, které už dějiny znají. Sociální kontrola; denunciace; zákaz gramotnosti; popření vlastnických práv; uniformní, signifikantní oblečení; děti ukradené režimem; útěky z vlasti.

Precedenty se nacházely v různých kulturách a náboženstvích, včetně západní společnosti a „křesťanské“ tradice. Vládnoucí složky si pokaždé zajistí nejlepší, nejvzácnější zboží a služby. Radikální formy vlády vždycky staví na historických základech, které je předcházely. V případě Spojených států se ukrývá těžká, nemilosrdná teokracie puritánství. Deformované pasáže ze Starého zákona ospravedlní jakékoliv bezpráví v Gileádu.

Fantastika nese stigma čehosi nereálného, v podstatě podřadného. Ale často scifi předpoví budoucí realitu: nejen technické a vědecké vymoženosti, kde se může mýlit, nýbrž aspekty a směry sociálního vývoje. Třicet let po napsání Příběhu služebnice vznikl Islámský stát zrozený z náboženského fundamentalismu. Jeho podstata, sociální podřízení žen, manipulace s nimi, sexuální otroctví, putování od velitele k veliteli, sdílely s vizí Atwoodové příliš mnoho společného… včetně fanatických zastánkyň režimu.

Sólo pro profesionalitu a ženský hlas

Román, sám o sobě dramaticky vypjaté vyprávění, se zdá k audioknize předurčen. Jsou tu však rizika. Obsahuje i popisné pasáže, děj se rozbíhá pomaleji, ani později nechvátá.  Hraná adaptace s ovacemi dobývá internet: konkurence, nebo reklama? Jedná se o intimní, vnitřně ztišenou a sevřenou promluvu ženy – prý jsou narátorky oproti vypravěčům méně výrazné, tady ovšem jiné řešení neexistovalo. Vydavatelství svěřilo převod díla ženám, režisérce Jitce Škápíkové a herečce Zuzaně Kajnarové. Výtečně uspělo.

Režisérka i herečka vylaďovaly tempo a míru vložených emocí. Jitka Škápíková upřednostnila věcnější přístup, který v bravurním podání Zuzany Kajnarové zvýrazní bohatou škálu hrdinčiných citů a prožitků, její lidskost, zranitelnost i odhodlanost, schopnost unést beznaděj a osamění i vytěžit radost z každé drobnosti.

Fredova není Wonder Woman a její reálné možnosti v totalitní, drezírované komunitě jsou limitovány, ale svým pokorným způsobem se probojuje až k chytře napsanému, nápaditému a velice silnému závěru.

V Historické poznámce, kterou Atwoodová pro audiovydání důmyslně nahradila svoji knižní předmluvu, se připojuje osvědčený narátor Martin Myšička. V roli profesora Pieixota zodpovídá dotazy posluchačů na vědeckém sympoziu o dějinách Gileádu, v roce 2195 iniciovaném nálezem magnetofonových pásek se vzpomínkami Fredovy.

Výrazným pozitivem audioknihy je promyšlený, procítěný projev Zuzany Kajnarové s obdivuhodným nasazením, ačkoliv příběh je zvlášť pro ženu bolestivý a obtížně vstřebatelný. Vtělila se do Fredovy: vydavatelství tento moment podtrhlo coverem, na němž se interpretka představuje v oděvu služebnice.

Jemnou melodiku ženského hlasu střídá s působivým kontrapunktem temný, řezavý a teskný hudební doprovod – dokonalá ilustrace bezútěšné společnosti, v níž přesto nedokáže zahynout naděje.

Audiokniha: Příběh služebnice

Autor: Margaret Atwoodová

Překlad: Veronika Lásková

Vydavatel: OneHotBook

Režie: Jitka Škápíková

Délka nahrávky: 11 hodin 57 minut

Interpreti: Zuzana Kajnarová, Martin Myšička

Cena: mp3 339 Kč, CD 369 Kč

[review]

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

Reklama

Reklama