Španělsko v jedenáctém století bylo místem mnoha lítých bojů. Ale i uprostřed prolévání krve se může zrodit láska, upřímná a hluboká. Je úplně jedno, zda vaše srdce zaplesá nad krásou ženy nebo koně; a vždy tu bude někdo, kdo se bude snažit vašemu vztahu uškodit.
Spojenými silami
O tom, že je Františka Vrbenská hvězdou české historické fantasy, nemůže být pochyb. V Hořícím koni spojila své síly s další, byť ne tak hvězdnou, spisovatelskou kolegyní – s Lucií Lukačovičovou, milovnicí Španělska a znalkyní jazyka Basků. Výsledkem je kniha, která je netypická v mnoha směrech. Stále se jedná o historickou fantasy, ale oproti klasickému žánrovému pojetí v mnoha ohledech přesahuje žánrovou „škatulku“ a vybočuje z mantinelů.
Zpočátku máte pocit, jako byste četli spíše historickou kroniku než román psaný současnými autorkami; možná budete díky tomu mít trochu problém se začíst. Jazyk je krásně malebný a působí tím pravým historickým dojmem, historická patina textu opravdu sluší. A protože se děj odehrává ve Španělsku, jsou stránky prošpikovány mnoha pojmy či rovnou větami v místním jazyce. Tyto vsuvky sice výrazně zvyšují autentičnost textu, ale pokud nejste ve španělštině kovaní, mohou mnohdy působit rušivě, protože poměrně často musíte listovat ve slovníku obsaženém v samém závěru knihy.
Nezvyklá je i stylizace textu. Autorky excelují v mnoha popisech a kudrlinkách, a tento styl ne každý čtenář ustojí. Vyprávění je úžasně barvité, místy připomíná báseň a poetika a podrobné popisy jsou na téměř každé stránce. Autorky doslova malují obrazy prostřednictvím písmen. Tímto literárním stylem však poměrně výrazně trpí děj, který je utopen a upozaděn právě díky té vší kráse jazyka.
Příběh samotný je poměrně jednoduchý. Neočekávejte žádnou košatou epiku; vedlejších linií je poskrovnu a zvraty v ději sice jsou, ale působí značně umírněně. Vypravěčské umění se ovšem dámám-autorkám nedá upřít, a přestože jedním z hlavních motivů celé knihy je láska, dočkáme se i mnoha parádních bojových scén, trochy té erotiky a vzhledem k zasazení děje do země zmítané boji také politikaření a potyček znesvářených stran.
Navěky a ještě déle
Hlavním hrdinou knihy je mladík Iranzu. Ten se vzdá svého místa v armádě jen proto, aby se mohl postarat o koně, kterého zachránil během požáru. Peněz není nazbyt, a pokud chce Iranzu zle popáleného koně udržet naživu, musí mu dopřát mnoho mastí a dalších léků. Nezbývá než si přivydělat nějakou tou drobnou zlodějinou, jenže tento nápad neskončí právě nejlépe… Kromě ušlechtilého zvířete okouzlí Iranzua také krásná Brisca. Jejich vztah začíná v momentě, kdy ho zachrání z vězení, a zdá se, že oba čeká krásná společná budoucnost. Jenže cesty osudu jsou nevyzpytatelné, a tomuto páru není souzeno být spolu.
Je zde ovšem ještě jeden muž, který si na Briscu brousí zuby. Není jím nikdo jiný než Spin de Mul, ďábelský čaroděj, který na sebe často bere podobu rozkládajícího se mezka (a jeho přítomnost tak prozrazuje charakteristický hnilobný zápach). Spin de Mul nemá srdce, a proto dívce nepromine, že lektvar určený k záchraně někoho jiného použila právě na záchranu Iranzua. Kromě toho nabízí tento morálně pokřivený tvor své služby každému, kdo o ně stojí. Znáte to – ceny mírné, následky nedozírné.
Při zpracování postav nešlo autorské duo příliš do hloubky. Občas tak nebude jasná motivace hrdinů k některým činům; na druhou stranu toto zpracování přesně zapadá do stylu, kterým je kniha napsána a psychologické rozbory by výrazně brzdily již tak rozvláčné tempo vyprávění.
Mytologie a dějiny
Z celé knihy je zřejmé jak si obě dámy vyhrály s dobovými detaily a krajovými specifiky. Spin de Mul je v celé knize jediným výrazným fantasy prvkem, ale okrajově jsou zmíněny i další nadpřirozené bytosti a strašidla. Je poměrně zábavné srovnávat tyto bytosti s tvory z tradiční slovanské mytologie a „ochutnat“ něco málo ze zahraniční strašidelné kuchyně. Ale právě Spin de Mul z nich nejzajímavější a navíc disponuje i několika flashbacky do dávné minulosti. V nich se daří oběma autorkám vykreslit obraz Španělska jako země odsouzené k tragickému sváru, kde lidské osudy opakovaně podléhají krvavým a krutým dějinám. I sám Spin de Mul je tragickou postavou – ale skutečný rozměr jeho tragédie oceníte až během čtení, nechte se překvapit.
Hořící kůň je velmi specifickou knihou. U čtenářů buď vzbudí od prvních stran totální nadšení, nebo se přes prvních deset stran vůbec nepročtete. Na vině je košatý jazyk plný poetiky, kterým je kniha psána. Pokud u čtení vydržíte, odměnou vám bude romanticky laděný příběh historické fantasy, plný lásky a zasazený do doby, ve které je obtížné přežít díky chudobě i válce.
A pokud se vám kniha zalíbí – a osobně se domnívám, že zajímavější román české provenience loni nevyšel – klidně se poohlédněte i po další tvorbě obou autorek. Zajímavých titulů mají na svém kontě dost a dost – a je vlastně zajímavé, že přes zálibu například v asijské historii, tak spolu spolupracovat začaly obě dámy až nyní.
Dvě autorky vítězí
A pokud se bojíte toho, jak spolu mohou kooperovat dvě autorky oddělené propastí hned několika generací, tak vás můžeme uklidnit – Františka Vrbenská je věčně mladá, jak vám potvrdí každý, kdo na ní narazil na některé žánrové (ale i nežánrové) akci. Takže si vyčleňte trochu volných dní, nenechte se ničím a nikým rušit a oddejte se příběhu z dávného Španělska. Lepší historickou fantasy, která by nestála na zběsile nahromaděných akčních scénách, ale skutečně atmosféře, jste z téhle oblasti neměli šanci číst od dob skvělých Lvů z Al-Rassanu od Gavriela Guy Kaye!
Františka Vrbenská a Lucie Lukačovičová: Hořící kůň
Vydala: Epocha, 2017
Počet stran: 434
Cena: 359 Kč
[review]
